Obecně je možné říci, že záněty šlach jako takové jsou přirozenou reakcí našeho těla na dlouhodobější stav, kdy je postižené místo vystaveno zátěži, která dané oblasti znemožňuje fungování v rovnovážném stavu. Jinými slovy, dochází k přílišnému zatížení buď konkrétního svalu, či dokonce celé skupiny svalů. Skrze zánět a po dobu jeho trvání se pak naše tělo snaží nepřirozeně namáhanou oblast opětovně „zocelit“, a navrátit do stavu před nadměrnou zátěží. Z toho tak zároveň plyne, že zánětu šlach lze s ohledem na naše konkrétní rizikové aktivity alespoň částečně předcházet.
Pokud se proto budeme snažit držet několika nejdůležitějších zásad, je pravděpodobné, že se nám ve většině případů zánětu šlach podaří vyhnout. V prvé řadě pak jde především o to, abychom se co možná nejdůkladněji zamysleli nad tím, které fyzicky namáhavé činnosti pravidelně provozujeme, a které části těla během nich dostávají nejvíce zabrat. Následně je třeba dbát zejména na to, abychom po dobu dané aktivity nikdy nezapomínali na to, že v průběhu našeho fyzického výkonu nesmíme podceňovat význam – byť krátkého – odpočinku. Spolu s tím pak totiž můžeme významně ovlivnit riziko toho, že v problémových oblastech dojde k přílišnému zatížení svalů, které vposledku může vést právě k zánětu šlach.
Patří-li mezi naše rizikové aktivity zejména pravidelné pěstování některého druhu sportu, je zároveň třeba v každém případě myslet na to, že před každým tréninkem, lekcí či zápasem je třeba naše tělo nejprve důkladně a především vhodně zahřát. Konkrétní cviky a detaily samotného provedení se samozřejmě sport od sportu liší, a proto se jim na tomto prostoru nemůžeme blíže věnovat.
Raději proto zdůrazněme, že spolu se zahřátím organismu je nezbytné neopomenout ani fázi protažení těla, která by po něm měla následovat. Zde je nutné připomenout, že se v rámci protažení nikdy nesoustředíme pouze na nejvíce namáhané části těla, ale vždy protáhneme nejprve celé tělo, a k problematickým oblastem přistupujeme až postupně, a samozřejmě jim věnujeme dostatečnou pozornost.
Mimo zahřátí a protažení bychom rovněž neměli zapomínat na to, že každá fyzická aktivita, což platí zejména u silově náročných sportů, by se měla co možná nejvíce odvíjet své vnitřní logiky, a proto je naprosto nevhodné snažit se takříkajíc „odbýt“ neoblíbené či nejtěžší části nejdříve, abychom to nepříjemné už měli za sebou a podobně. Právě v podobných situacích si totiž jednoznačně můžeme naběhnout právě k zánětu šlach.
Vždy proto postupujeme pozvolna, a i v případě, kdy fyzicky nejnáročnější části našeho výkonu zvládáme bez větších zaváhání, se k nim dostáváme až po absolvování jednodušších či méně náročných aktivit či technik. Nebudeme-li se držet tohoto pravidla, spíše než k dobrému výkonu či posílení kondice směřujeme ke zranění nebo budoucímu zdravotnímu problému.
Statistiky hovořící o nežádoucích zdravotních dopadech dlouhodobého vysedávání v kanceláři jasně dokazují, že záněty šlach však v žádném případě nepředstavují výhradně doménu sportovců. Proto by výše popsaným zásadám měli věnovat svou pozornost i ti, u nichž představuje hlavní zdroj rizika právě výkon jejich povolání. Stejně tak i zde platí, že pokud během našeho běžného pracovního dne obvykle zatěžujeme určitě části těla, a proto i svalové skupiny, více než jiné, neměli bychom tuto skutečnost podceňovat. I když je naším největším fyzickým výkonem vysedávání u počítače, nebojme se pravidelně věnovat alespoň pár minut pravidelnému protáhnutí nejvíce namáhaných partií. Úplně postačí se na chvíli projít, rozhýbat ruce a nohy, protáhnout záda nebo se zhluboka vydýchat.
Nejnovější komentáře