Ani dnes není žádným problémem narazit na lidi, kteří mononukleózu považují za všechno, jenom ne za onemocnění, které by si zasloužilo větší pozornosti. Mononukleóza v tomto pohledu představuje zajímavou formu zkušenosti nemoci, kterou v podstatě necítíme. Úplná či alespoň částečná absence závažnějších příznaků. V horším případě přinášející pocity únavy, které bychom nakonec z důvodu našeho pracovního vytížení zažívali tak jako tak. V těchto barvách obvykle mononukleózu líčí ti, kdo se chtějí blýsknout domnělou odvahou, a zároveň dosud neměli příležitost blíže poznat mononukleózu v její rozvinuté formě, která s sebou dokáže nést velice nepříjemné zdravotní komplikace. Důsledně proto varujeme: pokud víte, co dokáže žloutenka či zánět mozkových blan, nikdy mononukleózu nepodceňujte!
Pochopitelně však naším záměrem není ani zbytečné strašení. Skutečně nutno uznat, že v mnoha případech se onemocnění mononukleózou odehraje mnohem snadněji, než by si mnohý z nás vůbec dovedl představit. Například u převládající části těch nejmenších pacientů, kteří se s touto nemocí léčí, nepozorujeme závažnější příznaky či omezení, s výjimkou již zmíněných pocitů únavy či možného nechutenství.
V žádném případě však nejde o pravidlo! Naopak je spíše možné říci, že v mnoha případech se zdá, jako by intenzita onemocnění stoupala spolu s věkem nemocného. Často totiž pozorujeme, že komplikace spojené s mononukleózou se ve větší míře objevují právě u starších nemocných.
Samotné komplikace lze přitom velice zhruba rozdělit do čtyř hlavních skupin. Jednak může jít o problémy s krví, játry, plícemi, či obtíže neurologického charakteru. Kromě nich raději ještě připomeňme, že ke komplikacím může dojít také v podobě zčervenání pokožky, a to prakticky na libovolném místě těla. Na vině je zde nevhodně stanovená diagnóza v počátečním stádiu onemocnění, kdy je vzhledem k podobným příznakům mononukleóza zaměněna za angínu. Předepsaná antibiotika právě proti angíně pak mohou způsobit onu vyrážku.
Co se týče možných komplikací ve vztahu ke krevnímu oběhu, hrozí následkem střetnutí viru s buňkami imunitního systému snížení počtu červených krvinek. Ty totiž v této situaci začínají odumírat předčasně. Dobrou zprávou však v této souvislosti může být fakt, že se tak děje jen přechodně: dříve či později se tak jejich koncentrace opět navrátí do stavu před vypuknutím nemoci.
Pokud jde o možné problémy s játry, kromě očekávaného zvýšení jaterních testů zde existuje rovněž riziko vypuknutí žloutenky. V tomto směru se tedy vyplatí co nejvyšší obezřetnost.
Podobně dramatický scénář pak mohou představovat také komplikace plicního rázu. V některých případech tak nemocní mononukleózou mohou skončit na nemocničním lůžku, a to ještě v lepším případě. V tom horším pak dokonce na loži smrtelném.
Jde zde o to, že zduření lymfatických uzlin, jeden z charakteristických příznaků mononukleózy, může způsobovat nadměrný tlak dýchací cesty, které se následně stávají hůře průchodnými. V některých případech dokonce může vést až k jejich úplnému zneprůchodnění, a tedy i ke smrti.
V úvodu jsme si naznačili, že jednu z nejzávažnějších zdravotních komplikací spjatou s onemocněním mononukleózou může představovat dokonce zánět mozkových blan. Zde bychom k tomu měli dodat, že ačkoliv tento případ skutečně nelze úplně vyloučit, v praxi se s ním čeští lékaři setkávají spíše jen ve skutečně výjimečných případech. Spolu s tím je také nutno dodat, že neurologické komplikace tohoto druhu se – například v podobě zánětu mozku či nejrůznějších záchvatů – obvykle odehrají aniž by vedly k trvalým následkům, a to i tehdy, kdy jejich průběh nepatřil k nejklidnějším.
Nejnovější komentáře