Češi stárnou. Jedním z nepříliš viditelných, ale z pohledu našeho zdravotnictví nepřehlédnutelných důsledků tohoto stavu je mimo jiné i skutečnost, že jsme svědky strmého nárůstu případů zánětů ledvin, jakož i jejich dalších onemocnění. Vzhledem k tomu, že co do možných následků pro zdraví člověka jde o značně rizikovou situaci, která nezřídka končí až smrtí, není radno podezřelé změny našeho organismu ignorovat.
Nejenom proto, že někteří nemocní si mohou zánět ledvin mylně identifikovat jako prosté bolesti zad, ale především z toho důvodu, že včasným rozpoznáním nemoci můžeme do značné míry ovlivnit její další vývoj: ať už jde o vlastní problémy s funkcí ledvin, tak třeba i riziko dalších závažných komplikací.
Záněty ledvin se projevují celou řadou příznaků. Spojuje je přitom fakt, že nikdy není možné sestavit jejich úplný seznam, který by věrně odrážel skutečný postup v tom kterém konkrétním případě. U mnoha nemocných se tak setkáváme pouze s několika málo z nich, zatímco u jiných lidí se vyskytují téměř všechny, které dnes známe.
Přesto je možné říci, že jedním z těch nejčastějších a nejvýraznějších bývá především neobvykle časté puzení k močení, které se navíc neomezuje jen na některé části dne, ale hlásí se o slovo klidně i uprostřed noci.
Kromě samotného faktu, že se na toaletu musíme uchylovat častěji, než jsme doposud byli zvyklí, potom pozorujeme i značně nepříjemné proměny týkající se samotného průběhu močení. V některých případech se nám tak například i přes veškeré puzení a s ním spojené úsilí nedaří vymočit, a především, pokud ano, tak jde o poměrně traumatizující zážitek. Pociťujeme totiž bolestivé pocity pálení či řezání. Samotná moč se pak zdá být podezřele zakalená, navíc se v ní může objevovat hnis, či dokonce stopy krve. O značném zápachu ani nemluvě.
Zánět ledvin dále projevuje i příznaky, které se již nemusí zdát tolik specifickými, a často tak některé postižené vedou k domněnkám, že ve skutečnosti trpí mnohem méně závažnými obtížemi. Typicky sem patří příznaky typu podezřelého tlaku v oblasti beder či břicha, a samozřejmě také jejich bolesti. Neméně důležitým signálem je zde rovněž zvýšení tělesné teploty, jež u prohlubujících se případů může dosahovat i více než 38˚C. Horečky pak zhusta doprovází pocity celkového oslabení či zmatení, k čemuž může přistoupit také třes i nutkání na zvracení.
Celou situaci dále jen komplikuje také skutečnost, že u valné části chronických zánětů ledvin jejich diagnostice zpravidla převládaly tyto „nenápadné“ příznaky, či dokonce mohlo dojít k rozvoji onemocnění i bez nich! Nejsou tak žádnou výjimkou situace, kdy regulérnímu selhání ledvin předcházely projevy připomínající například chřipku, a které proto logicky nevzbuzovaly větší podezření.
V této souvislosti bychom se měli alespoň ve stručnosti zmínit také o způsobu, kterým se může projevit již samotné selhání ledvin. Zde lze za vodítko považovat jednak přítomnost zvýšeného krevního tlaku a chudokrevnost, ale stejně tak i rozvoj osteoporózy, či dlouhodobé pocity svědění kůže.
Pokud ani tyto příznaky nemocného nepřinutí k vyhledání odborné pomoci, lze navíc očekávat postup tzv. uremického syndromu. O něm hovoříme tehdy, pokud se postiženému tělu nedaří v dostatečné míře krevní oběh zbavit přítomnosti močoviny. Výsledkem v takových případech bývá zvracení, rychlé hubnutí či méně často také průjmy se stopami krve.
Nejnovější komentáře