Každou hodinu jen na území České republiky přinejmenším jedna žena zjistí, že právě ona trpí rakovinou prsu. Dobrou zprávou však na druhou stranu může být skutečnost, že v případě, kdy se nádor podaří odhalit v jeho počátečním stádiu, existuje velká pravděpodobnost úspěšného vyléčení: je to případ devíti z deseti zavčas diagnostikovaných případů. Ani přesto bychom však v celé věci neměli propadat přehnanému optimismu. Každoročně se totiž u nás vyskytne pět tisíc nemocných žen, z čehož se celým dvěma tisícům z nich stane rakovina prsu osudnou! Jde o vůbec nejčastější nádorové onemocnění žen.
Podobný vývoj můžeme pozorovat i v ostatních zemích. Po celém světě rakovinou prsu trpí zhruba každá pátá žena, a celkové počty nemocných se navíc dále zvyšují. Přestože se karcinom prsu objevuje daleko častěji u žen po čtyřicítce, v žádném případě to není pravidlem, a vidět proto toto onemocnění především jako problém starších žen by bylo naprosto zavádějící. Žádnou výjimkou tak nejsou ani případy, kdy se nádor objeví třeba i u dvacetiletých.
Přesto však obecně stále platí, že výskyt rakoviny prsu u žen, které dosud neoslavily pětatřicáté narozeniny bývá méně častý. Naopak je možné bezpečně říci, že prudký nárůst počtu nemocných lze pozorovat zejména ve skupině žen starších pětačtyřiceti let, přičemž však zároveň platí, že zhruba jedna třetina ze všech zaznamenaných případů spadá do kategorie žen mladších padesáti let. Jinými slovy, rakovina prsou je nejzávažnějším problémem zejména pro ženy v produktivním věku.
Což má zvláště závažné důsledky zejména tehdy, pokud si uvědomíme, že i přes relativně vysokou úspěšnost léčby tohoto onemocnění patří Česká republika dodnes mezi země, kde je procento úmrtí právě na rakovinu prsu jedno z vůbec nejvyšších na celém světě. Nejde však primárně o problém nedostatku či nevyrovnané úrovně zde dostupné zdravotní péče.
Hlavní faktorem přispívajícím k tomuto stavu jsou naopak rezervy ve váze, kterou by české ženy měly přikládat preventivním vyšetřením či samovyšetření v domácích podmínkách. Bezmála polovina všech diagnóz (přesně v rozmezí 40 až 45 %) je totiž provedena až v situaci, kdy se nádor již nachází v rozvinutém stadiu.
Jako zhoubný nádor ve skutečnosti označujeme celou skupinu nemocí, kterých lze napočítat zhruba kolem stovky. Jakkoliv se od sebe v mnoha ohledech liší, spojuje je podstatná charakteristika, kterou je růst buněk, jež se přinejmenším po určitou dobu vychýlil z dosahu veškerých přirozených kontrolních mechanismů lidského těla. Právě shluky těchto rychle rostoucích buněk společně vytváří zhoubný nádor. Nebezpečí spojené s jeho přítomností v lidském těle pak spočívá zejména v tom, že je schopen účinně napadat a posléze likvidovat také další tkáně, ale stejně tak i celé orgány.
Nejnovější komentáře