Na území Evropské unie dnes podle posledních statistik postihne rakovina prsu v průběhu jejich života zhruba každá desátá žena. Navíc vše nasvědčuje tomu, že počty nemocných budou v dalších letech stoupat ještě o něco výše. Mnoho z nás proto asi nepřekvapí, že otázky spojené s prevencí i samotnou léčbou rakoviny prsu patří jsou důležitým předmětem zájmu týmů výzkumníků doslova z celého světa. I přes intenzivní zájem o tuto problematiku však dodnes není možné jednoduše popsat způsob, kterým toto onemocnění vzniká, ani strategie, kterými by bylo možné bezpečně určit, koho rakovina prsu přímo ohrožuje, a koho naopak obavy tížit nemusí. Nezbývá tak než se spolehnout na včasnou diagnostiku, případně na úpravu našeho životního stylu. Ani jeho změny však bohužel žádné zázraky nesvedou.
Je proto možné říci, že v současné době možná úplně největší díl prevence na svých bedrech nesou lékaři zprostředkující preventivní prohlídky. Jejich význam je přitom nesen jednoduchou logikou: čím dříve se nám možný nádor podaří odhalit, tím bude menší, a stejně tak bude menší i riziko, že se nám jej nepodaří odstranit. Navíc čím menší je nádor, tím více klesá také riziko, že s sebou celé onemocnění v daném případě ponese závažné komplikace.
Jedním z nejskloňovanějších termínů spojených s otázkou prevence rakoviny prsu tak i dnes zůstává mamograf. Tedy speciální přístroj, který umožňuje odhalit zhoubné bujení i o naprosto miniaturních rozměrech. Nebudeme chodit kolem horké kaše, a proto hned na začátku uvedeme, že na základě výnosu Ministerstva zdravotnictví mohou ženy spadající do nejohroženější věkové skupiny mezi 45 až 69 lety celé vyšetření absolvovat zdarma.
Jako mamograf označujeme přístroj, který prostřednictvím radiodiagnostiky umožňuje vytvořit snímek prsou. Těch se v praxi obvykle vytváří několik najednou. Zajímavostí je, že prvním, kdo se věnuje jejich rozboru nebývá lékař, ale již sám laborant či – častěji- laborantka. Teprve poté se dostanou do rukou zkušeného radiologa, jež se přímo zaměřuje právě na oblast prsou. Ten si také pro potvrzení svých závěrů na pomoc přivolá ještě dalšího lékaře. V případě, že se oba shodnou na tom, že pořízené snímky nezavdávají příčinu k podezření na přítomnost bujení, setkají se spolu s pacientkou až za další dva roky, a to při příležitosti opětovného preventivního vyšetření.
Samozřejmě je možné, že toto první vyšetření nebude mít tak hladký průběh, a lékařům tak nezbude než provést ještě doplňkové vyšetření za pomoci ultrazvuku, případně některých dalších metod, jako je například magnetická rezonance.
Protože se bližšímu představení a shrnutí hlavních zásad samovyšetření blíže věnujeme na jiném místě, pokusme se zde nyní raději shrnout některé nejdůležitější zásady, jež se týkají toho, co pro naše tělo (či prsa chcete-li) můžeme udělat sami. Je však třeba opět zdůraznit, že ani úzkostlivé dodržování těchto pravidel však nikdy nemůže garantovat to, že se právě nám rakovina prsou vyhne širokým obloukem.
V prvé řadě bychom jednoduše měli dbát na to, aby v našem jídelníčku nechyběla zelenina ani ovoce. Stejně tak by i zbytek našeho jídelníčku neměl obsahovat zbytečná barviva, dochucovadla či další chemické látky. Podobně bychom se v rámci možností měli snažit vyhýbat také působení chemických látek v našem okolí obecně. Příkladem tady mohou být nejrůznější přípravky sloužící údržbě našeho bytu či zahrady, různé barvy a podobně. Dobré je rovněž snažit se vyhýbat jak opalování, tak i krémům, které nás mají před sluncem ochránit. Pokud nám nevyhovuje jejich nahrazení pobytem ve stínu, lze se také jednoduše ochránit slamákem a volným oblečením z husté látky.
Nejnovější komentáře