Hned v úvodu můžeme zodpovědně říci, že v současné době lze depresivní poruchy s úspěchem léčit. Nabízí se přitom hned několik způsobů léčby, které se vzájemně liší v intenzitě deprese, s níž si jsou schopny poradit. Lehké formy tak dnes lze zvládnout dokonce pouze za pomoci psychoterapie, obtížnější formy si potom vyžadují rovněž farmakoterapii. V případě nejtěžších depresí se potom často využívá elektrokonvulzivní léčba, známější jednodušeji jako tzv. elektrošoky. Za obecně nejrozšířenější způsob léčby lze přitom považovat kombinaci psychoterapie s farmakoterapií.
Podle dlouhodobých statistik platí, že užívání antidepresiv přináší podstatnou úlevu a tedy i výrazné celkové zlepšení duševního stavu u zhruba dvou třetin pacientů, jimž je tato skupina léčiv předepsána. K dosažení žádoucího efektu je však nebytné tyto léky užívat přesně tak, jak to doporučil ošetřující lékař. Jednou z hlavních podmínek úspěšné léčby depresí touto cestou totiž představuje i nutnost pravidelného užívání antidepresiv přinejmenším v období šesti měsíců, které následují po odeznění akutních příznaků, a kdy se tedy nemocný již cítí být plně zdráv. V opačném případě totiž silně hrozí, že dojde k opětovnému vypuknutí deprese.
V této souvislosti bychom měli zároveň dodat, že první ústup depresivní nálady lze v obvyklých případech pozorovat již v průběhu druhého případně třetího týdne od zahájení léčby, samozřejmě pouze pokud jsou antidepresiva nemocným užívána pravidelně. První týdny se však mohou odehrávat i ve znamení projevů nežádoucích účinků antidepresiv, či pocitu pouze drobného uklidnění – zde je nutno říci, že jde o poměrně běžný scénář, který v žádném případě není důvodem k obavám. Nachází-li se pacient v situaci, kdy je mimořádně důležité odstranění těch nejtěžších obtíží v co nejkratším časovém horizontu, může se lékař uchýlit i k podávání antidepresiv v podobě tzv. kapénkových infuzí, nebo jejich kombinací s dalšími skupinami léků – léčebný účinek se tak spolehlivě dostavuje výrazně dříve.
Ani antidepresiva jako taková však dnes nepředstavují úplně jednoduché a bezproblémové řešení depresivní poruchy. Poměrně často totiž dochází k tomu, že konkrétní lék se ukáže jako nedostatečně účinný, díky čemuž je nutné sáhnout k odlišné skupině léků. Stejně tak je ale možné, že žádoucí účinky se u některých variant deprese po podání antidepresiv nedostaví vůbec. V takovém případě může být nutné podstoupit elektrokonvulzivní léčbu, jež se – abychom uklidnili našeho čtenáře – provádí v celkové anestezii.
Mimo tohoto řešení je však možné u pacientů trpících zimními depresemi aplikovat fototerapii, tedy léčbu světlem. Jde o účinnou metodu, která je postavena na vystavení nemocného proudu jasného světla o síle přinejmenším 3000 luxů, k čemuž dochází typicky v ranních hodinách předcházejících východu slunce, a to po dobu dvou hodin.
Pokud jde potom o psychoterapii, v zásadě máme co dělat s úsilím o vytvoření takového vztahu mezi nemocným a terapeutem, který mu jednak umožní pochopit co se s ním v období nemoci děje, ale především vytvoří prostor v němž se nemocný cítí bezpečně a v němž může naplno projevit své city a celkové duševní rozpoložení. Psychoterapeut se zde dostává do pozice, odkud nemocnému umožňuje opětovně najít stabilitu nezbytnou pro úspěšnou životní orientaci.
Vlastních technik, jimiž se tohoto žádoucího výsledku přitom existuje celá řada, a skutečně není v našich silách je na tom to místě alespoň zběžně vyjmenovat – mohou totiž sahat od terapeutického využití divadla až po jízdu na koních.
Nejnovější komentáře