Stavy doprovázené dušností, bušením srdce, nervozitou, pocením, ale i průjmem, trápí čím dál tím více lidí. Obavy z konkrétních situací postihuje v případě Česka podle výzkumu společnosti STEM/MARK až polovinu populace. Nejčastěji lidé trpí strachem ze zvířat, čtvrtina naopak ze životního prostředí, další část strachem z výšek a obdobný počet lidí trápí strach z konkrétních situací. Právě obava z daných situací je díky modernímu světu a sociálním médiím na vzestupu a lidé se často namísto léčby uchylují k jiným závislostem.
Já mám snad infarkt!
„Přepadlo mě to ve chvíli, kdy jsem čekala na letadlo v odletové hale,“ vypráví právnička Karolína. „Nemohla jsem se nadechnout, najednou jsem se nemohla hýbat a nebyla jsem schopná nastoupit do letadla. Myslela jsem si, že mám infarkt. Na obchodní jednání jsem nakonec neodletěla, záchranka mě odvezla do jedné pražské nemocnice.“ Karolína prodělala několik vyšetření, avšak žádné onemocnění se neprokázalo. Záchvatů na cestách přibývalo, i když si dala panáka před cestou na odlehčenou.
Tzv. panická porucha postihuje nejen vrcholové manažery, právníky či ředitele korporací. Na vině je dlouhodobé přílišné přečerpání mysli, ať již z důvodu pracovního nebo ryze osobního, kdy na sebe klademe až příliš velké nároky a jednoduše dojdeme do bodu, kdy už není cesty ven a je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Když nám strach přeroste přes hlavu
Strach může být někdy motorem osobního rozvoje, je nutností v případě sebeobrany. NE vždy je však strach přínosem. Typickým dnešním strachem je obava o zdraví blízkých, z nezaměstnanosti, z pracovního neúspěchu, ale i z nezadržitelného technologického rozvoje, kterému jedinec přestává stačit. Moderní doba přináší další úskalí, které způsobují lidem komplikace. Jednou z nich je nomofobie, kdy lidé trpí strachem z nedostupnosti na mobilu, ze ztráty mobilního signálu a mobilního přístroje nebo jeho vybití. Obdobně lidé zažívají neskutečný stres v případě vypnutí elektřiny nebo nepřítomnosti televize. Zatímco některé fobie se dají zvládnout při dodržení jistých pravidel, na některé již člověk sám nestačí a léčba úzkosti je jediným řešením.
Nepodceňujte prvotní příznaky
Úzkostná porucha přichází plíživě. Únava, bolesti hlavy, nechutenství, zažívací problémy, dušnost nebo neustálé svalové napětí či bolesti u srdce, to jsou typické příznaky úzkosti, které jedince trápí, ale při návštěvě obvodního lékaře a klinických testech se žádné onemocnění neprokáže. Co v takovém případě dělat? Jednoznačně vyhledat odbornou psychologickou a psychiatrickou pomoc, protože vlastní síly na řešení tohoto problému nestačí a často užívaný lék v podobě alkoholu nebo prášků na úzkost úzkostné stavy nejen zhoršují, ale ještě způsobují závislost.
Nejnovější komentáře