Mentální anorexie je duševní porucha, která spočívá v odmítání potravy a nereálné představě o svém těle. Vyskytuje se mnohem častěji u žen než u mužů, a to především v období dospívání, tzn. ve věku mezi 14 až 18 lety. V České republice má mentální anorexii diagnostikováno zhruba 3% populace. Tento údaj však není zdaleka přesný, neboť zahrnuje pouze evidované případy. Ve skutečnosti je její výskyt mnohem větší. Uvádí se, že určité příznaky anorexie vykazuje až 6% dospívajících dívek.
Zmínky o mentální anorexii jsou známé již z dob minulých. Touto poruchou trpěla např. císařovna Alžběta Bavorská známá pod přezdívkou Sissi. Její posedlost po dokonalé postavě ji dohnala k držení drastických diet, nadměrnému sportování a k váze kolem 50 kg, kterou si ověřovala i několikrát za den. Pozornost na sebe strhávala také tím, že ji nikdo nikdy na veřejnosti neviděl sedět.
Největší rozvoj mentální anorexie nastal v druhé polovině dvacátého století. Velký podíl na tom mají média i všeobecný trend dnešní doby, který je charakterizován přílišným zájmem o vzhled, štíhlou postavu, mládí. Denně nás zaplavují informace o úspěšných lidech, kteří zosobňují ideál krásy, módy a zdravého životního stylu. Pro dospívající dívky je konfrontace těchto ideálů s vlastním tělem někdy dost obtížná.
Příznaky
Hlavním příznakem anorexie je ubývání na váze, které je úmyslně vyvolané. Nemocní odmítají potravu nebo ji po pozření vědomě vyzvrací. Často užívají anorektika a diuretika pro vyvolání průjmu. Nemocní jsou často vyhublí na kost, přesto si však svou situaci neuvědomují a připadají si tlustí.
Tito lidé neodmítají jídlo z důvodu, že na něj nemají chuť, ale proto, že jíst vyloženě nechtějí. Po každém jídle mývají velké výčitky a pocity selhání. Při jídle si většinou vytváří své rituály, např. krájení jídla na miniaturní kousíčky, přesné přežvykování každého sousta, vypití sklenice vody po každém soustu atd. Hladovění je navíc doprovázeno usilovným cvičením. Postupem času se lidé trpící anorexií dostanou do chronického stádia hladovění a nechutenství. Jejich žaludek se značně zmenší.
Zmenšení žaludku zapříčiní nevolnost a zácpu. Díky nedostatečnému příjmu vitaminů a minerálů se objevuje lámání kostí, špatná hojivost ran, osteoporóza. Zhoršuje se kvalita kůže, nehtů a vlasů, které v hojném počtu vypadávají. Změna metabolismu a dlouhotrvající stav dehydratace organismu poškozuje ledviny, nastává chudokrevnost, arytmie srdce a zvýšení cholesterolu. Může dojít až k selhání ledvin nebo srdce. Nedostatečné prokrvení mozku zapříčiní poruchy paměti a soustředění. U žen dochází ke ztrátě menstruace, což často vede ke ztrátě plodnosti.
Mentální anorexie je doprovázena také řadou psychických příznaků:
- pocity smutku, osamocení, nepochopení, bezmoci
- časté lhaní, vyhýbání se okolí
- neurotické až hysterické stavy
- náladovost, přecitlivělost
- poruchy spánku
- deprese
- sebevražedné sklony nebo sklony k sebepoškozování
- mentální anorexie může vést až ke smrti pacienta
Příčiny
Mentální anorexii často spustí obtížné životní situace, se kterými se daný člověk neumí vypořádat (např. rozvod rodičů, vyřazení z kolektivu přátel). Někdy může být začátkem poruchy fakt, že dívka trochu přibere a chce opět zhubnout. Když se však dostane na svou váhu, s dietami nepřestane, neboť má strach z opětovného přibrání.
Příčinou vzniku mentální anorexie mohou být špatné zážitky z dětství, kdy bylo dítě nuceno jídlo dojídat i pod hrozbou trestů. Někdy jsou na vině pouze osobní zájmy dívky, např. touha po kariéře v modelingu atd.
Léčba
Prvním krokem k léčbě je uvědomění si své situace. Toho není bohužel většina lidí trpících mentální anorexií schopna. Pomoc rodiny berou jako útok a absolutní nepochopení, což má za následek stále větší a větší izolaci před okolím.
Léčba spočívá v navrácení se k dostatečné a vyvážené stravě. Vážnější případy bývají hospitalizovány. Podávají se kapačky s výživou spolu s léky na podporu srdeční činnosti a na podporu metabolismu. Návrat k optimálnímu stravování musí být pozvolný. Často se vyskytují otoky a zácpy. Pro rychlejší nabytí tělesné váhy lze užívat nutriční nápoje.
Součástí léčby je také psychoterapie, pomocí které se pacient snaží změnit postoj k jídlu a životu celkově. Při ní se využívají nejen antidepresiva, ale také celá řada podpůrných terapií, jako např. aromaterapie, muzikoterapie nebo svépomocné skupiny. Pomocí svépomocných skupin se pacient setkává s lidmi se stejnými problémy a uvědomuje si, že nebojuje s takovým problémem sám.
Čím dříve je zahájena léčba, tím větší jsou naděje na její úspěšnost. Léčba bývá dlouhodobá a její úspěšnost závisí na míře spolupráce pacienta s odborníky. Uvádí se, že jen asi 40% pacientů se podaří zcela vyléčit.
Nejnovější komentáře