S možnostmi jak jednoduše omezit rizika výskytu panického záchvatu je to složité. Panická porucha jako taková se totiž může objevit v podstatě kdykoliv, a to aniž bychom předtím zaznamenali jakékoliv varovné signály. Z velké části se tak obvyklá doporučení překrývají s nejdůležitějšími obecnými zásadami ochrany psychického zdraví.
V prvé řadě bychom se proto vždy měli snažit náš životní styl přizpůsobit skutečným potřebám organismu, což zahrnuje především vhodné rozdělení času věnovaného práci či povinnostem a nezbytnému odpočinku. Cílem je zde najít takové životní tempo, které umožní střídat období zátěže a relaxace. Jeho důležitou součástí je přirozeně také vyrovnaný jídelníček, zahrnující dostatek ovoce a zeleniny. Nestačí však jen zdravě jíst, ale stejně tak významnou úlohu zde sehrávají i pravidelné stravovací návyky. Tedy bez výkyvů, kdy se celodenní hladovění snažíme kompenzovat opulentními večeřemi a podobně.
Stejně tak nám v ničem neprospěje ani nadměrné pití. Lékaři proto osobám, které mají obavu, že by u nich riziko vzniku panické poruchy mohlo být vyšší než je běžné doporučují úplnou abstinenci. Spolu s tím je také vhodné pokusit buď snížit či úplně vyloučit nápoje s obsahem kofeinu. V případě, že holdujete cigaretám je opět na místě zvážit, zda s kuřáckou vášní úplně neskoncovat, či se ji alespoň snažit výrazněji omezit.
V rozporu s velice rozšířenou představou, že cigareta člověka v krizové nebo stresující situaci dokáže opět uklidnit, totiž lékaři dlouhodobě zdůrazňují, nikotin je především látkou se stimulujícím efektem, a jako takový proto naopak může jen přispět k dalšímu prohloubení akutního úzkostného stavu. Tuto charakteristiku a proto i následný efekt s cigaretami sdílí rovněž již zmíněné nápoje obsahující kofein.
V posledku tak s sebou pokračování v jejich konzumaci u osob trpících panickou poruchou často nese jen další zvyšování spotřeby antidepresiv. Pokud dlouhodobě užíváte nějaké léky, je dobré se pro jistotu poradit s vaším ošetřujícím lékařem, zda právě ony také nemohou mít nějaký vliv na vaše úzkostné stavy.
Kromě těchto prakticky orientovaných zásad bychom neměli zapomínat ani na obecnější zásady. Naučit se odhadovat, které situace jsou pro nás stresující, a nejenom se jim snažit vyhýbat, ale stejně tak se je naučit úspěšně řešit. A především: pokud cítíme, že s námi nemusí být něco v pořádku, či jen chováme dosud neartikulované pochybnosti, v žádném případě se nevyplatí zbytečně otálet. Místo čekání na samovolný ústup obtíží je tak lépe navštívit kvalifikovaného odborníka, který dokáže rozhodnout o vhodném dalším postupu. Jakkoliv je totiž panická porucha se všemi jejími průvodními jevy nepříjemná, je ji v současné době možné poměrně úspěšně léčit. Pochopitelně i zde platí, že čím dříve s těmito obtížemi začneme něco dělat, tím vyšší je pravděpodobnost žádoucího výsledku.
Velice často se také zmiňuje pozitivní účinek pravidelné relaxace. Není přitom úplně podstatné, o jaký druh půjde – to by vždy mělo záviset na konkrétních zvycích daného člověka. Může to tak být například čtení či poslech hudby, ale klidně i drobná práce na zahradě.
Vhodná je rovněž některá forma aerobního cvičení. To totiž dokáže nastartovat produkci endorfinů, které přispívají k celkovému zlepšení nálady. Příkladem takových aktivit mohou být například plavání, jízda na kole či lehčí formy pěší turistiky.
Nejnovější komentáře