Samovyšetření rakoviny prsu

Pravidelné preventivní prohlídky zaměřené na odhalení možného rakovinného bujení prsou se běžně odehrávají v dvouletých intervalech. Samovyšetření prsou tak i dnes zůstává důležitou součástí boje proti tomuto zákeřnému onemocnění, které se v kategorii nádorů obecně u českých žen vyskytuje vůbec nejčastěji. Hlavní přednost této domácí diagnostiky tkví ve skutečnosti, že tímto způsobem můžeme s trochou praxe relativně snadno zachytit podezřelé změny mnohem dříve, než pokud bychom čekali na pravidelné vyšetření u našeho lékaře.

Připomeňme také, že se samovyšetřením prsou není třeba otálet do doby, kdy se rakovinné bujení z pohledu statistik začíná objevovat nejčastěji. Ideální je tak osvojit si jeho základy krátce poté, co dojde k dokončení vlastního vývoje prsou, které obvykle spadá do období kolem pětadvacátých narozenin.

Samovyšetření prsou samozřejmě co do důkladnosti ani přesnosti nemůže konkurovat mamografii, a byla by také velká chyba jej takto vnímat, či se oboje snažit porovnávat. Pokud totiž v samovyšetření získáme patřičný grif,  brzy se stane výborným prostředkem, jak si vybudovat skutečně blízký vztah ke svému tělu, jež následně umožňuje rozpoznat i jinak prakticky neviditelné změny dosavadního zdravotního stavu.

Samotná technika a průběh tohoto vyšetření není ničím zvlášť obtížným. Nezbytným předpokladem jejího zvládnutí je samozřejmě podrobné seznámení s běžně dostupnými informačními materiály, a nejlépe také několik vyšetření vedených pod dohledem vašeho lékaře. Zvládnutí samovyšetření prsou tedy vyžaduje určitý cvik, ale zároveň nepředstavuje  žádný esoterický výkon, který by byl nad síly běžného smrtelníka, a nepochybně je proto nakonec zvládne každý.

Větší pozornost bychom tak spíše než zbytečným obavám měli věnovat raději tomu, abychom se samovyšetření věnovali pravidelně a ve vhodný čas. Za ideální periodu lze v tomto případě považovat vyšetření jednou za měsíc, a to potom po ukončení menstruace , resp. Tedy v průběhu první poloviny jejího cyklu.  Samotné samovyšetření pak zabere jen několik málo minut, a je dobré se mu věnovat na klidném místě, kde máme k dispozici kromě zrcadla také postel či pohovku. Ale nyní již k tomu, jak bychom vlastně měli postupovat.

Samovyšetření prsou se v podstatě skládá ze dvou hlavních částí – jednak hledáme neobvyklé změny pohledem, abychom následně přistoupili k vyšetření tzv. pohmatem. V případě prvního kroku je postup poměrně prostý. Po svléknutí horní poloviny necháme ruce volně viset podél těla, abychom pak v zrcadle pozorně hledali možné proměny jak tvaru, tak i samotné velikosti prsou. Stejně tak je třeba mysle na to, zda se na prsou neobjevily zarudlá místa, vystouplé žilky či jiné změny barvy, jakož  možná vyklenutí  nebo naopak vtažení dovnitř.

Poté by mělo následovat vztyčení obou paží nad hlavu, aby tak bylo možné prsa pozorně prohlédnout ze všech stran. Pozornost je v každém případě věnovat také bradavkám. Neobjevuje se po jejich stisku  (nejčastěji) krvavý či hnědý výtok?

Stiskem bychom poté měli zkontrolovat také nejprve vnitřní dolní část prsou, poté jejich vnější část – jak dole tak i nahoře. Následuje opětovné zdvižení paže, které umožní prohmatat podpaží.

Podobně bychom potom měli postupovat i vleže: jednu ruku dáme za hlavu, a popsaným způsobem prohmatáváme prs, což následně opakujeme i u druhé ruky (a prsu).

Během všech těchto procedur přirozeně sledujeme, zda se na některém místě neobjevily bulky či jakékoliv jiné útvary. Signálem potenciálně nebezpečných změn však stejně tak může být prostá změna tvaru prsu. Vhodné je také sledovat, zda u obou prsů na podobných místech nahmatáme tkáň s přibližně stejnou strukturou.

sponzorovane odkazy